Home

Darknet nezmizel. Po sérii policejních zásahů, pádu velkých tržišť a zpřísnění pravidel pro kryptoměny se pouze přestavěl. Místo několika dominantních marketů vzniká roztříštěný svět menších platforem, privátních fór, šifrovaných komunikátorů a obchodů postavených na reputaci.

Do české veřejné debaty navíc darknet vstoupil způsobem, který by ještě před několika lety působil jako scénář politického thrilleru. Kauza bitcoinů darovaných Ministerstvu spravedlnosti propojila anonymní tržiště, blockchainovou analýzu, orgány činné v trestním řízení a nejvyšší patra české politiky.

Rok, kdy padala velká darknetová tržiště

Jednou z nejvýznamnějších událostí posledního období byl zásah proti Archetyp Marketu. Platforma fungovala od roku 2020 a patřila mezi nejdéle existující evropská drogová tržiště na dark webu.

Podle údajů evropské agentury Eurojust měl Archetyp přibližně 600 000 uživatelů, 3 200 prodejců a více než 17 000 nabídek. Celkový objem transakcí měl dosáhnout nejméně 250 milionů eur. Tržiště bylo výjimečné také tím, že tolerovalo nabídky fentanylu a dalších vysoce rizikových syntetických opioidů.

Mezinárodní zásah v červnu 2025 vedl k zatčení několika osob, zajištění serverové infrastruktury a majetku v hodnotě milionů eur. Na zabavených stránkách se objevil známý policejní banner. Pro část veřejnosti to vypadalo jako další velké vítězství nad darknetem.

Jenže pád Archetypu neznamenal konec trhu. Znamenal především jeho další rozdrobení.

Operation RapTor změnila způsob policejních zásahů

Podobný signál vyslala také operace RapTor. Při mezinárodní akci bylo podle Europolu zadrženo 270 lidí napojených na prodej a nákup nelegálního zboží prostřednictvím darknetu. Úřady zajistily více než dvě tuny drog, přes 180 střelných zbraní a finanční prostředky v hotovosti a kryptoměnách odpovídající stovkám milionů eur.

Důležitější než samotná čísla je ale způsob zásahu. Policie už neusiluje pouze o vypnutí konkrétního tržiště. Zaměřuje se na prodejce, zákazníky, poštovní zásilky, kryptoměnové transakce a služby, které pomáhají výnosy z trestné činnosti převádět do běžného finančního systému.

Moderní vyšetřování darknetu není jen lovem serverů. Je to současně analýza blockchainu, logistiky, digitálních identit, metadat a lidských chyb.

Proč velké razie darknet nezastaví

Historie opakovaně ukazuje stejný scénář. Velké tržiště získá důvěru uživatelů, roste, stává se dominantním a nakonec skončí policejním zásahem, technickým kolapsem nebo takzvaným exit scamem, při němž provozovatelé zmizí i s penězi uživatelů.

Uvolněný prostor obvykle rychle zaplní několik menších projektů. Prodejci se přesunou na jiná tržiště, vytvoří vlastní katalogy nebo začnou obchodovat prostřednictvím privátních fór a šifrovaných komunikátorů. Zákazníci je často následují podle přezdívek a reputace, kterou si prodejci vybudovali na předchozí platformě.

Tento přesun ale přináší nové problémy:

• roste počet podvodných kopií a phishingových adres,
• klesá důvěra v centrální úschovu plateb,
• přibývá přímých obchodů bez ochrany zákazníka,
• komunity jsou uzavřenější a obtížněji ověřitelné,
• roste riziko policejní infiltrace i podvodu ze strany provozovatelů.

Dobře to ukázal případ Abacus Marketu, který se po problémech s výběry prostředků stal pravděpodobným exit scamem. Část komunity sice spekulovala o skryté policejní operaci, ale žádný oficiální zabavovací banner se neobjevil. Pro uživatele byl výsledek stejný: platforma přestala fungovat a peníze uložené v systému zmizely.

Největším nepřítelem darknetových tržišť tak není jen policie. Je jím také nedostatek důvěry uvnitř samotné komunity.

Česká stopa: Nucleus Market a bitcoinová kauza

V České republice se darknet dostal do hlavních zpráv především kvůli případu podnikatele Tomáše Jiřikovského a kryptoměny, kterou přijalo Ministerstvo spravedlnosti.

Jiřikovský byl dříve odsouzen v souvislosti s darknetovým tržištěm Sheep Marketplace. V roce 2025 následně daroval státu stovky bitcoinů, jejichž prodejem ministerstvo získalo přibližně miliardu korun. Okolnosti přijetí daru vyvolaly politickou krizi, otázky kolem prověření původu kryptoměny a debatu o tom, zda stát dokázal odpovídajícím způsobem vyhodnotit rizika.

Vyšetřovatelé později rozšířili obvinění také o podezření z provozování Nucleus Marketu, velkého darknetového tržiště fungujícího přibližně v letech 2014 až 2016. Na platformě se nabízely drogy, padělané dokumenty, zbraně, škodlivý software i další nelegální zboží a služby.

Případ je mimořádný tím, že spojuje několik světů, které česká veřejnost obvykle vnímala odděleně:

• darknetová tržiště a online obchod s drogami,
• kryptoměny a blockchainovou analýzu,
• legalizaci výnosů z trestné činnosti,
• rozhodování státních institucí,
• politickou a právní odpovědnost.

Česká bitcoinová kauza současně znovu ukázala, že bitcoin není anonymní měna. Blockchain je veřejná databáze a každá transakce v něm zůstává zaznamenaná. Skutečné osoby se sice neskrývají pod občanskými jmény, ale jejich adresy a pohyby prostředků lze dlouhodobě analyzovat a spojovat s burzami, službami nebo známými peněženkami.

Monero nahrazuje bitcoin tam, kde je soukromí prioritou

Právě dohledatelnost bitcoinových transakcí je jedním z důvodů, proč na darknetu posiluje kryptoměna Monero, označovaná zkratkou XMR.

Monero využívá technologie, které ve výchozím nastavení skrývají odesílatele, příjemce i převáděnou částku. Nejde tedy jen o pseudonymní adresu, ale o systém navržený tak, aby byla analýza finančních toků výrazně složitější.

Podle analytické společnosti TRM Labs podporovala téměř polovina nově vznikajících darknetových tržišť v roce 2025 výhradně Monero. Neznamená to, že by bitcoin z darknetu zmizel. Nadále má výhodu vysoké likvidity, dostupnosti a snadnější směny. Monero ale dominuje tam, kde je hlavní prioritou omezení viditelnosti transakcí.

Slabým místem často není samotná kryptografie, ale okamžik, kdy se anonymní digitální identita propojí s reálným člověkem.

OPSEC: technologie funguje, lidé chybují

Na darknetu se často používá pojem OPSEC neboli operational security. Nejde o jednu aplikaci ani o zázračný návod. Je to způsob přemýšlení o tom, jaké informace člověk vytváří, kde je zanechává a zda je lze spojit dohromady.

Mnoho úspěšných vyšetřování nevzniklo prolomením Toru nebo moderní kryptografie. Podezřelého často odhalila kombinace drobných chyb:

• opakované použití stejné přezdívky,
• přihlášení mimo anonymizované prostředí,
• jazykové a stylistické návyky,
• metadata fotografie nebo dokumentu,
• časová shoda online aktivity,
• kryptoměnový převod na ověřenou burzu,
• fyzická zásilka navázaná na konkrétní místo.

Čím déle určitá identita funguje, tím více digitálních stop vytváří. Jednotlivě mohou být bezvýznamné. Ve vzájemném spojení však často vytvoří velmi přesný profil.

Více o těchto metodách popisujeme v článku Jak stát deanonymizuje uživatele dark webu.

Darknet se propojuje s běžným internetem

Největší omyl spočívá v představě, že darknet existuje jako oddělený svět, který se běžného uživatele netýká. Ve skutečnosti funguje jako tržiště a komunikační infrastruktura pro data, která byla ukradena na zcela běžném internetu.

Na uzavřených fórech a tržištích se mohou objevovat:

• databáze uniklých hesel a e-mailových adres,
• přístupové údaje k firemním systémům,
• cookies a relace ukradené infostealery,
• zdravotnická nebo zákaznická data,
• návody a nástroje pro další kybernetické útoky,
• data zveřejněná ransomwarovými skupinami.

Útočníci dnes nemusí být technickými experty schopnými sami prolomit dobře zabezpečenou síť. Přístup k napadenému systému si mohou jednoduše koupit. Kybernetický zločin se tím mění na službu: jeden člověk ukradne přihlašovací údaje, další prodá přístup a jiná skupina provede vyděračský útok.

Velkou roli hrají takzvané infostealery – škodlivé programy, které z napadeného počítače kradou uložená hesla, cookies, obsah kryptoměnových peněženek a další citlivé údaje. Ty se následně objevují v balíčcích označovaných jako „logs“ a prodávají se dalším pachatelům.

Umělá inteligence snižuje vstupní bariéru

Do kybernetického podsvětí stále výrazněji vstupuje také generativní umělá inteligence. Kolem názvů jako DarkGPT nebo FraudGPT existuje množství marketingu, podvodů a přehnaných tvrzení. Samotný trend je ale skutečný.

AI umožňuje rychleji vytvářet přesvědčivé phishingové e-maily, překládat podvodné kampaně do dalších jazyků, napodobovat styl konkrétní osoby nebo automatizovat komunikaci s oběťmi. Pachatel už nemusí dokonale ovládat češtinu ani rozumět psychologii sociálního inženýrství.

Největší změnou není vznik nějakého všemocného „hackerského chatbota“. Je jí skutečnost, že běžné nástroje umožňují méně zkušeným podvodníkům působit profesionálněji a ve větším měřítku.

Regulace nemíří na Tor, ale na peníze

Evropská unie se nesnaží „zakázat darknet“ jako celek. Takový přístup by byl technicky problematický a ohrozil by také legitimní využití anonymizačních sítí novináři, whistleblowery, aktivisty nebo občany autoritářských států.

Regulační tlak proto směřuje především na místa, kde se kryptoměna potkává s běžným finančním systémem.

Nařízení MiCA vytvořilo evropský rámec pro poskytovatele služeb spojených s kryptoaktivy. Další pravidla zavádějí takzvanou travel rule, podle níž mají být převody kryptoměn doprovázeny identifikačními údaji o odesílateli a příjemci. Povinnosti se za určitých podmínek týkají také transakcí se soukromě spravovanými peněženkami.

Výsledkem je silnější dohled nad regulovanými burzami, custody službami a směnárnami. Kriminální ekosystém na to reaguje přesunem k méně regulovaným službám, neformálním směnárníkům, privacy coinům a různým metodám zakrývání finanční stopy.

Policie proto zasahuje také proti pomocné infrastruktuře. Příkladem jsou operace proti kryptoměnovým mixérům a službám určeným k praní výnosů z ransomwaru, podvodů a darknetových obchodů.

Darknet není automaticky zločin

Tor, I2P a další anonymizační sítě nejsou samy o sobě nelegální. Stejnou technologii mohou využívat lidé obcházející státní cenzuru, novináři chránící zdroje i lidé, kteří nechtějí, aby jejich aktivitu sledovaly reklamní společnosti.

Bylo by ale stejně chybné darknet démonizovat jako romantizovat. Vedle legitimních služeb na něm existují tržiště s drogami, padělanými dokumenty, ukradenými daty, nástroji pro kybernetické útoky a dalším nelegálním obsahem.

Darknet je především infrastruktura. O tom, zda slouží k ochraně svobody, výzkumu, soukromí nebo trestné činnosti, rozhoduje způsob jejího použití.

Co bude rozhodovat o vývoji darknetu

Ve druhé polovině roku 2026 bude důležité sledovat především několik trendů:

• další fragmentaci tržišť a přesun na menší privátní platformy,
• rostoucí využití Monera a dalších technologií zaměřených na soukromí,
• policejní tlak na směnárny a infrastrukturu pro praní kryptoměn,
• propojování ransomwaru, infostealerů a prodeje přístupů,
• automatizaci podvodů pomocí AI,
• vývoj české bitcoinové kauzy a soudní posouzení role jednotlivých aktérů.

Velká centralizovaná tržiště budou pravděpodobně vznikat i nadále, protože uživatelům nabízejí pohodlí, reputační systém a úschovu plateb. Současně ale budou stále atraktivnějšími cíli pro policii, vyděrače i vlastní administrátory plánující útěk s prostředky klientů.

Darknet nezmizel. Jen už nevypadá jako dřív

Představa jednoho tajného internetu plného velkých tržišť postupně zastarává. Současný darknet je pohyblivý ekosystém propojený s kryptoměnami, šifrovanými komunikátory, úniky dat, ransomwarem a běžnými online službami.

Policejní zásahy dokážou zničit konkrétní platformu, zabavit servery a zatknout její provozovatele. Nedokážou ale odstranit poptávku, technologii ani ekonomické motivace, které vedou ke vzniku náhradních služeb.

Pro běžného uživatele je nejdůležitější jiné poznání: darknet se ho může týkat, aniž by ho kdy navštívil. Jeho heslo, firemní účet, zdravotnický záznam nebo osobní údaje se mohou stát obchodovatelným zbožím. Skutečná hranice proto neleží mezi „normálním“ a „temným“ internetem. Leží mezi bezpečně a špatně chráněnými daty.

Časté otázky o darknetu v roce 2026

Je darknet v České republice nelegální?

Samotné použití anonymizační sítě Tor nebo návštěva běžné stránky na dark webu nejsou v České republice automaticky trestné. Nelegální může být konkrétní činnost, například obchodování s drogami, držení zakázaného obsahu, podvody nebo neoprávněný přístup k systémům.

Je uživatel Toru úplně anonymní?

Ne. Tor výrazně omezuje možnost běžného sledování, ale nechrání před všemi formami identifikace. Uživatel může být odhalen kvůli chybám v zabezpečení, malwaru, propojení identit, finančním transakcím, metadatům nebo fyzickému doručení zásilky.

Proč darknetová tržiště přecházejí na Monero?

Monero ve výchozím nastavení skrývá informace o odesílateli, příjemci a převáděné částce. Analýza transakcí je proto obtížnější než u veřejného bitcoinového blockchainu. Ani Monero však neřeší chyby při komunikaci, směně měny nebo práci s reálnou identitou.

Znamená pád Archetyp Marketu konec velkých tržišť?

Ne. Pád Archetypu způsobil přesun uživatelů a prodejců na jiné platformy. Zkušenosti z minulosti ukazují, že po zániku dominantního tržiště obvykle vznikne několik menších nástupců.

Může se moje heslo prodávat na darknetu?

Ano. Přihlašovací údaje uniklé z napadených databází nebo ukradené škodlivým softwarem se běžně přeprodávají. Proto je důležité používat pro každou službu jiné heslo, správce hesel a vícefaktorové ověřování.

Zdroje a další čtení

• Eurojust: zásah proti Archetyp Marketu
• Europol: Operation RapTor
• Vrchní státní zastupitelství v Olomouci: bitcoinová kauza
• TRM Labs: využití Monera v roce 2025
• Chainalysis: vývoj darknetových tržišť
• ESMA: evropská regulace MiCA
• EBA: pravidla pro převody kryptoaktiv

Článek má informační a vzdělávací charakter. Nejde o návod k nákupu nelegálního zboží, obcházení zákona ani skrývání trestné činnosti.