Darknet bývá popisován jako místo, kde nikdo nezná vaše jméno, platby mizí v kryptoměnách a provozovatele skrytých webů chrání síť Tor. Jenže jedna z největších kybernetických operací roku 2026 ukázala úplně jinou realitu.
Jediný provozovatel dokázal vybudovat síť více než 373 000 podvodných dark webových stránek. Lidé na nich platili za nezákonný obsah nebo služby kyberzločinců. Místo anonymity ale po sobě zanechávali záznamy, platební stopy a data, která se později dostala k vyšetřovatelům.
Výsledkem mezinárodní operace Alice bylo vypnutí stovek tisíc webů, zajištění 105 serverů a identifikace 440 zákazníků. Do zásahu se aktivně zapojila také česká policie.
Příběh operace Alice přitom není jen další zprávou o policejní razii. Ukazuje zásadní proměnu darknetu: z prostoru založeného na anonymitě se stává průmysl postavený na automatizaci, podvodech a obchodu s důvěrou.
Co byla operace Alice
Vyšetřování platformy označované jako „Alice with Violence CP“ začalo už v polovině roku 2021. Postupně se ukázalo, že za ní nestojí pouze jeden skrytý web, ale rozsáhlá síť stovek tisíc domén.
Stránky nabízely zejména nezákonný obsah související se zneužíváním dětí a služby označované jako cybercrime-as-a-service. Pod tímto pojmem se skrývá pronájem nástrojů, dat nebo infrastruktury využitelné ke kybernetické kriminalitě.
Rozhodující fáze operace proběhla mezi 9. a 19. březnem 2026. Pod vedením německých orgánů a za podpory Europolu se do ní zapojily bezpečnostní složky z 23 zemí.
Vyšetřovatelé oznámili:
- vypnutí více než 373 000 dark webových stránek,
- zajištění 105 serverů,
- identifikaci hlavního provozovatele,
- identifikaci 440 zákazníků po celém světě,
- zahájení dalších řízení ve více než stovce případů.
Síť měla v době největšího rozsahu využívat stovky serverů. Desítky tisíc adres přitom mohly na první pohled působit jako samostatné obchody nebo služby, přestože je ovládal tentýž člověk.
Jak může jeden člověk provozovat 373 000 webů?
Číslo 373 000 působí téměř neuvěřitelně. Neznamená však, že by někdo ručně vytvořil stovky tisíc propracovaných obchodů.
Moderní podvodné weby mohou vznikat automaticky. Stejná šablona se zkopíruje na nové adresy, změní se název, grafika nebo nabídka a výsledkem je zdánlivě nový obchod. Automatizovat lze také registraci domén, správu objednávek, vytváření platebních údajů nebo komunikaci se zákazníky.
Na běžném internetu se podobný princip používá při phishingu, falešných e-shopech a podvodných reklamách. Na darknetu je jeho dopad ještě výraznější, protože zde neexistuje spolehlivý centrální vyhledávač ani důvěryhodný registr provozovatelů.
Uživatel často neví, zda našel původní službu, její kopii, falešné zrcadlo nebo stránku vytvořenou pouze za účelem vylákání platby.
Největší slabinou darknetu není technologie. Je to důvěra
Síť Tor dokáže skrýt přímou cestu mezi uživatelem a navštíveným serverem. Nedokáže však potvrdit, kdo daný server skutečně ovládá.
Právě na tomto problému stojí velká část darknetových podvodů.
Provozovatel webu může tvrdit, že má tisíce zákazníků, roky zkušeností a dokonale zabezpečenou infrastrukturu. Může zveřejnit smyšlené recenze, falešné statistiky nebo odkazy na stránky, které rovněž ovládá. Uživatel přitom často nemá žádnou možnost si tato tvrzení ověřit.
Navíc nemůže požádat banku o vrácení platby, obrátit se na Českou obchodní inspekci ani podat běžnou reklamaci. Pokud se pokoušel koupit něco nezákonného, zpravidla se nemůže obrátit ani na policii.
Podvodník tak pracuje s jednoduchým předpokladem: oběť si nemůže veřejně stěžovat, aniž by současně přiznala vlastní jednání.
Operace Alice tento princip posunula do průmyslového měřítka. Zájemci o nezákonné služby se domnívali, že jednají s anonymní platformou. Ve skutečnosti mohli předávat své údaje jedinému provozovateli, který si uchovával informace o jejich aktivitě.
Česká policie nebyla jen pozorovatelem
Operace měla také přímou českou stopu.
Podle Policie České republiky se čeští kriminalisté zapojili na konci roku 2025. V návaznosti na získané informace byly v Česku obviněny tři osoby a provedeny domovní prohlídky i další procesní úkony.
Policisté zajistili celkem 47 kusů výpočetní techniky, elektronických zařízení a datových nosičů, které následně podrobili odbornému zkoumání. Mezinárodní vyšetřování přitom pokračovalo i po březnovém zásahu.
Případ ukazuje, že data získaná z infrastruktury v jedné zemi mohou vést k vyšetřování lidí na druhém konci světa. Darknet sice nezná státní hranice, policejní spolupráce však stále častěji také ne.
Znamená používání Toru úplnou anonymitu?
Ne. Tor je nástroj pro ochranu soukromí, nikoliv kouzelný plášť, který odstraní všechny ostatní stopy.
Samotné připojení přes Tor nemusí odhalit běžnou IP adresu uživatele. Identitu však mohou prozradit jiné informace:
- záznamy uložené provozovatelem navštívené služby,
- kryptoměnové transakce,
- opakovaně používané přezdívky nebo e-mailové adresy,
- zabavené servery a databáze,
- komunikace mimo Tor,
- údaje z burz, směnáren nebo platebních služeb,
- chyba jednoho člena celé skupiny.
Vyšetřovatelé proto nemusí vždy prolomit samotnou síť Tor. Často stačí propojit data z několika různých zdrojů. To je důvod, proč mohou být některé případy otevřeny i mnoho let poté, co konkrétní tržiště zmizelo.
V květnu 2026 například americké úřady oznámily obvinění údajného hlavního správce někdejšího Dream Marketu. Podle obžaloby měly být prostředky z dlouho neaktivních kryptoměnových peněženek později převáděny a použity mimo jiné k nákupu zlatých slitků. Obvinění zatím nepředstavuje pravomocné odsouzení, případ však ukazuje, že digitální finanční stopa nemusí zmizet ani několik let po ukončení provozu tržiště.
Darknet se mění v průmysl služeb
Dřívější představa darknetu připomínala skryté tržiště, na kterém se setkávají jednotliví prodejci a zákazníci. Současný model je mnohem profesionálnější.
Existují specializované služby poskytující infrastrukturu, praní kryptoměn, škodlivý software, falešné identity, odcizené účty nebo přístupy do napadených firemních systémů. Zákazník si nemusí vytvořit vlastní technické nástroje. Může si jednoduše koupit hotovou službu.
Europol ve své zprávě IOCTA 2026 upozorňuje, že darknetová tržiště a fóra zůstávají důležitou součástí kyberkriminální ekonomiky. Zločinci zároveň využívají šifrování, proxy infrastrukturu a generativní umělou inteligenci, která může urychlovat a personalizovat podvodné kampaně.
Automatizace tak pomáhá oběma stranám. Podvodník dokáže vytvořit stovky tisíc webů. Vyšetřovatelé zase mohou porovnávat velké množství domén, serverů, plateb a dalších digitálních stop.
Ani velké darknet tržiště nemusí okrádat jen své zákazníky
Riziko podvodu se netýká pouze malých a neznámých stránek.
V únoru 2026 byl provozovatel Incognito Marketu odsouzen ve Spojených státech k 30 letům vězení. Tržiště mělo více než 400 000 zákaznických účtů a zprostředkovalo přes 640 000 transakcí s drogami v hodnotě přesahující 105 milionů dolarů.
Při ukončení provozu v roce 2024 jeho správce podle amerického ministerstva spravedlnosti odcizil nejméně milion dolarů uložený uživateli a následně se pokusil zákazníky i prodejce vydírat zveřejněním jejich historie a kryptoměnových adres.
Je to důležitá připomínka: provozovatel darknetového tržiště má často přístup k penězům, komunikaci i historii transakcí všech uživatelů. Systém, který má poskytovat anonymitu, se proto může velmi rychle změnit v databázi vhodnou k vydírání nebo vyšetřování.
Darknet nezmizel. Jen je roztříštěnější
Velké policejní operace pravidelně vedou k otázce, zda darknetová tržiště končí.
Dostupná data ukazují spíše opak. Podle analýzy společnosti Chainalysis přesáhly kryptoměnové příjmy spojované s darknetovými trhy a drogovými prodejci v roce 2025 částku 2,5 miliardy dolarů. Po pádu jednoho velkého tržiště se uživatelé zpravidla přesunou jinam nebo začnou využívat menší platformy a soukromé komunikační kanály.
Darknet tedy nezaniká. Mění se jeho struktura.
Místo několika dominantních webů vzniká směs menších tržišť, automatizovaných obchodů, uzavřených fór, telegramových skupin, zprostředkovatelů a samostatných prodejců. Pro uživatele je potom stále složitější poznat, kdo je skutečný, kdo je podvodník a kdo může pracovat pro policii.
Co si z operace Alice může odnést běžný uživatel internetu
Člověk nemusí darknet nikdy navštívit, aby se s podobnými podvody setkal.
Stejné principy dnes fungují také na běžném webu:
- falešný obchod napodobuje známou značku,
- phishingová stránka kopíruje internetové bankovnictví,
- podvodný profil si vytvoří vlastní pozitivní recenze,
- několik zdánlivě nezávislých webů ovládá stejný provozovatel,
- platba je převedena způsobem, který komplikuje její vrácení,
- generativní AI vytváří důvěryhodnější texty, obrázky a komunikaci.
Nejdůležitější ponaučení operace Alice proto nespočívá v konkrétní technologii. Spočívá v tom, že vzhled profesionálního webu, anonymní adresa ani šifrované připojení samy o sobě nedokazují důvěryhodnost.
Na darknetu byla tato iluze jen dotažena do extrému.
Je darknet bezpečný?
Darknet není jedna konkrétní stránka ani jednotná organizace. Je to označení pro sítě a služby, které jsou záměrně skryté před běžným internetem.
Existují zde také legitimní projekty využívané novináři, aktivisty, oznamovateli nebo lidmi žijícími v zemích s rozsáhlou cenzurou. Samotné používání Toru proto automaticky neznamená trestnou činnost.
Při návštěvě neznámých stránek však existuje vysoké riziko podvodů, škodlivého softwaru, falešných kopií webů a obsahu, jehož otevření nebo držení může být nezákonné. Neexistuje přitom žádný oficiální seznam, který by zaručil bezpečnost konkrétní onion adresy.
Závěr: Když se anonymní tržiště promění v evidenci zákazníků
Operace Alice ukázala jeden z největších paradoxů darknetu.
Lidé na skryté weby přicházejí proto, že nechtějí být sledováni. Aby však mohli nakupovat, musí začít důvěřovat neznámému provozovateli. Posílají mu platby, zprávy a další informace, aniž by věděli, kdo se nachází na druhé straně.
V tomto případě se za zdánlivě obrovskou částí darknetu skrýval jediný provozovatel a automatizovaná síť podvodných stránek. Po jejím odhalení nezůstaly jen vypnuté domény. Zůstala také data o stovkách lidí po celém světě.
Darknet může skrývat adresu serveru. Nemůže však zaručit čestnost jeho provozovatele.
A v roce 2026 platí více než kdy dříve jednoduché pravidlo: nejnebezpečnější částí anonymního internetu nemusí být to, co na něm hledáte. Může jí být člověk, kterému při hledání začnete věřit.
Často kladené otázky
Co byla operace Alice?
Operace Alice byla mezinárodní policejní akce vedená německými úřady za podpory Europolu. Vedla k vypnutí více než 373 000 podvodných dark webových stránek a identifikaci stovek jejich zákazníků.
Zapojila se do operace také česká policie?
Ano. Čeští kriminalisté se zapojili na konci roku 2025. Policie následně oznámila obvinění tří osob a zajištění 47 kusů elektroniky a datových nosičů.
Jsou všechny onion stránky nelegální?
Ne. Síť Tor a onion služby mají také legitimní využití, například pro ochranu novinářských zdrojů, obcházení cenzury a anonymní komunikaci. Nelegální může být konkrétní obsah nebo jednání uživatele.
Zaručuje Tor úplnou anonymitu?
Ne. Tor chrání především síťové spojení. Identitu mohou odhalit platby, uložené záznamy, komunikace, opakovaně používané účty nebo data získaná ze zabavených serverů.
Proč je na darknetu tolik podvodů?
Uživatelé často nevědí, kdo stránku provozuje, a platby obvykle nelze reklamovat. Provozovatelé podvodných služeb navíc počítají s tím, že lidé hledající nezákonný obsah nebo zboží se neobrátí na policii.